překladIvo Kristián Kubák a Marie Nováková
režieIvo Kristián Kubák
dramaturgieMarie Nováková
asistent režieRadka Josková
scénografieOlga Macutkevič
kostýmní spolupráceHelena Tavelová
spolupráce na překladuJulek Neumann, Eva Spoustová

hrajíMatěj Anděl, Michal Balcar, Aleš Bílík, Jordan Haj Hossein, Karel Heřmánek, Martin Hýča, Eva Josefíková, Filip Kaňkovský, Nikol Kouklová, Matěj Nechvátal, Marie Poulová, Kristina Sitková, Filip Šebšajevič, Josef Vaverka, Ivo Sedláček

Dospívali. Izolovali se. Hráli si. Zahrávali si. Báli se. Pic.

1989 Montreal (Kanada), 1994 Aarhus (Dánsko), 1996 Dublane (Velká Británie), 1996 San Diego (Spojené státy americké), 1997 Paducah (Spojené státy americké), 1999 Littleton (Spojené státy americké), 2002 Erfurt (Německo), 2002 Grundy (Spojené státy americké), 2007 Blacksburg (Spojené státy americké), 2008 Baton Rouge (Spojené státy americké), 2008 Kauhajoki (Finsko), 2009 Baku (Azerbajdžán), 2009 Winnenden (Německo), 2010 Huntsville (Spojené státy americké), 2011 Rio de Janeiro (Brazílie), 2011 San Jose (Spojené státy americké), 2012 Chardon (Spojené státy americké).

Chcete vědět, proč se to stalo?

07:40, před výukou
Narcistní porucha osobnosti a disociální porucha osobnosti a sebedestrukce a agresivní porucha osobnosti a chorobná bájivost a emočně nestabilní porucha osobnosti a nihilista génius a automat jako osobnost.

09:40, velká přestávka
Potřebu šikanovat nevyvolává jen nervozita a nesouznění, ale i příznivá situace ve skupině, kdy spolužáci tráví mnoho času společně a vytváří tak hlubší vztahy – ke zvládnutí své nejistoty či přežití nudného programu, nutkavě vymýšlejí a rychle přitvrzují “zábavu” na úkor nejzranitelnějšího člena skupiny.

10:45, přestávka
Ten, který se snaží uškodit, dokazuje v podstatě jen to, že sám prohrál.
Kdo vyvolává v ostatních nejistotu, dělá to jen pro to, aby si zvedl sebevědomí.
Čím větší tlak, napětí, prázdnost či nudu šikanující pociťuje, tím více se jeho útoky brutalizují.

12:35, malá přestávka
Teorie obecného napětí rozděluje napětí na tři hlavní druhy: první vychází z neúspěchu při získávání pozitivně hodnocených cílů, druhý je důsledkem odmítnutí nebo odebrání dříve dosažených úspěchů, třetí vyvstává z vystavení studenta negativním stimulům.

13:25, malá přestávka
Typický pachatel se cítí sám a izolován. Je popisován jako vyzáblý, boubelatý nebo nemající maskulinní charakteristiky, jež podporují respekt ve škole.
Velmi slabě skóruje na dvou podstatných maskulinních indikátorech: exceluje spíše na akademické půdě než v atletických výkonech nebo pochází ze slabšího ekonomického prostředí.

14:15, po výuce
Narcistní porucha osobnosti své společenství rozbije, možnost budoucnosti zkratuje, společnost utrpí šok. Má na tom ale lví podíl ona sama, a proto projevuje tomu, kdo ji destruoval, soucit.

Sociologická sonda.
Co doktor, to muzikant.
Co píseň, to diagnóza.
Bolest.

Délka představení140 minut

Premiéra3. dubna 2012, Divadlo Disk